Názory odborníků
1) Rozhovor s fyzioterapeutkou Mgr. Kateřinou Kmeťovou
Naše práce nás baví z několika důvodů. Jedním z nich je, že můžeme potkávat různé lidi z různých oborů. Skvělé je, když jsou zapáleni pro svoji práci, jako naše zákaznice Mgr. Kateřina Kmeťová, která vystudovala fyzioterapii a věnuje se jí i profesně. Kateřina využívá pro svoji dcerku kolébku Hojdavak Baby a upřímně jí děkujeme za milou vstřícnost s námi spolupracovat.
1/ Kateřino, dosáhla jste vysokoškolského vzdělání v oboru fyzioterapie. Co Vás k tomuto oboru přivedlo a čemu jste se věnovala po studiích?
Přivedly mě k tomu dvě zásadní věci - vždy mě zajímalo, jak to v lidském těle funguje, a od malinka jsem sportovala. Uvažovala jsem o studiu medicíny, a o fyzioterapii jsem vlastně do té doby nevěděla. Blíže jsem se s tímto oborem seznámila až jako pacient, kterým jsem se stala následkem sportovního přetížení. V tu chvíli jsem si uvědomila, že fyzioterapie pro mě bude ideálním oborem, který propojuje oba moje zájmy. Během studia na 2. lékařské fakultě jsem se teprve dozvěděla, jak obsáhlý obor fyzioterapie je, a trochu jsem přehodnotila své přání stát se fyzioterapeutem u sportovního týmu. Po dokončení studií jsem nastoupila do ambulantního provozu rehabilitace, kde se člověk setká se širokým spektrem diagnóz napříč věkovými skupinami.
„Po dokončení studií jsem nastoupila do ambulantního provozu rehabilitace, kde se člověk setká se širokým spektrem diagnóz napříč věkovými skupinami."
2/ Na podzim se Vám narodila holčička. Vím, že využíváte naši kolébku. Jak jste se o ní dozvěděla a co Vás přesvědčilo ji používat?
O kolébce jsem se dozvěděla od kamarádky, a nakonec jsme ji dostali jako dárek. Už v těhotenství jsem slyšela, že miminka v kolébce krásně usínají, což mi dávalo smysl vzhledem k tomu, co vím o prenatálním i postnatálním vývoji dítěte a rozvoji vnímání jeho tělesného schématu. O kolébce jsem přemýšlela také jako o jednom z možných míst na denní spánek. Tak tomu také nakonec je. Kolébku máme pověšenou v obývacím pokoji a 1-2 x denně v ní dcera spí. Do zhruba 2 měsíců věku v ní trávila ještě více času.
„Už v těhotenství jsem slyšela, že miminka v kolébce krásně usínají, což mi dávalo smysl vzhledem k tomu, co vím o prenatálním i postnatálním vývoji dítěte a rozvoji vnímání jeho tělesného schématu."
3/ Maminky se nás často ptají, zda pobyt miminka v kolébce Hojdavak miminku prospívá vzhledem k vývoji jeho páteře. Jaký máte na to názor z Vašeho profesního pohledu?
Z mého pohledu Hojdavak není pomůcka, která by přímo stimulovala správný vývoj páteře, rodiče by ji měli pro své dítě pořizovat z jiných důvodů: na uspávání miminka, na krátké spaní, proto, že pozice v Hojdavaku je pro střevní peristaltiku příjemnější než leh na rovné ploše, proto, že miminku je tam příjemně, nefouká na něj a světlo je částečně tlumené látkou, houpavé pohyby mu připomínají chůzi maminky. V prvních 6-8 týdnech života mu toto prostředí navozuje pocity, které zná z dělohy.
„... na uspávání miminka, na krátké spaní, proto, že pozice v Hojdavaku je pro střevní peristaltiku příjemnější než leh na rovné ploše, proto, že miminku je tam příjemně, nefouká na něj a světlo je částečně tlumené látkou, houpavé pohyby mu připomínají chůzi maminky."
4/ Kolébku doporučujeme na denní uspávání a spinkání - večer miminko uspat a následně přenést na noc do postýlky. Maminky se nás ptají, zda vadí, pokud miminko stráví v kolébce celou noc. Vždy je za tím nepohoda miminka a jeho špatný spánek ať již z důvodu např. rostoucích zoubků nebo zažívacích potíží. Jaký režim využívání kolébky je dle Vašeho názoru optimální?
Dle mého názoru by se kolébka Hojdavak měla využívat pouze na denní spaní nebo uspávání miminka před přenesením na noc do postýlky. V noci spí miminka obvykle déle než přes den (moje dcera spala už od konce šestinedělí i 10 hodin v kuse). Na krátké spaní je kolébka vhodná, obzvlášť pokud je v ní dítěti dobře. V noci, kdy spí miminko déle, potřebuje mít možnost otočit hlavičku a trochu občas změnit pozici, což má v Hojdavaku ztížené, a při delším lehu na zádech je pro páteř skutečně vhodnější rovná plocha.
5/ Co je pro Vás nejpodstatnější pro správný psychomotorický vývoj miminka v jeho prvním roce života? Dala byste maminkám nějaké tipy, jak toto období zvládnout a užít si ho?
Tohle je otázka na samostatný článek. To nejdůležitější je: dávat miminko na bříško již od narození (samozřejmě pokud to není kontraindikováno lékařem, např. z důvodu zlomeniny klíční kosti během porodu), ale pouze když je vzhůru a pod dohledem. Neposazovat miminko dřív, než to zvládne samo. Pečlivě vybírat a zvážit, zda chceme miminko nosit v nějakém nosítku dřív, než dosáhne 6 měsíců věku. Já osobně to nedoporučuji. To samé platí o vertikalizaci do stoje – nepoužívat chodítka a nevodit dítě za ručičky, dítě se potřebuje naučit chodit samo, ne v závěsu – má to zásadní vliv na vývoj kyčlí i páteře. Nejdůležitější ze všeho ale je, aby miminko vědělo, že ho máte rádi, že je pro Vás na prvním místě. Na druhou stranu je potřeba stanovit i jasné hranice. Mě se vyplatilo u dcery od narození zavést večerní režim, který dodržujeme téměř 100 %. Miminka mají rády stereotypy, vědí potom, co mají od dané situace očekávat.
„To nejdůležitější je: dávat miminko na bříško již od narození ... ale pouze když je vzhůru a pod dohledem. Neposazovat miminko dřív, než to zvládne samo ... nepoužívat chodítka a nevodit dítě za ručičky, ..."
2) Rozhovor s paní Jiřinou Honzigovou, vedoucí rehabilitačního oddělení v nemocnici Jablonec nad Nisou
1) Paní Honzigová, jak dlouho pracujete v oboru fyzioterapie?
V oboru fyzioterapie jsem již 35 let. Pracuji na ambulantní a lůžkové části rehabilitačního oddělení v nemocnici jako vedoucí fyzioterapeutka. Součástí mé ambulantní činnosti je i skupinové cvičení těhotných žen.
2) Kdy jste o závěsné kolébce Hojdavak slyšela poprvé?
Poprvé jsem o Hojdavaku slyšela před dvěma lety od jedné z nastávajících maminek. Porovnávaly jsme ji s šátkovou variantou. Hojdavak měl mnohem větší úspěch.
3) Platí o kolébce vše, co se o ní můžete dozvědět na našem webu www.hojdavak.cz? Jak na vlastnosti kolébky nahlížíte z pohledu Vaší profese?
Ano, platí. Poloha v Hojdavaku simuluje polohu v těle matky. Dítě je klidnější, lépe spí, není rušeno podněty z vnějšího okolí, ale na druhou stranu mu chybí zrakový kontakt s prostředím. Hojdavak podporuje správný psychomotorický vývoj dítěte.
Je vhodné kombinovat Hojdavak s jinou podložkou, například s kočárkem, postýlkou či podložkou na zemi.
Velkou výhodou je jeho přenosnost, skladovatelnost a nenáročnost na prostor. Maminky ho mohou vozit s sebou, když cestují.
3) Rozhovor s lektorkou vázání šátku Ivou Gondekovou
Když mému synovi byly 4 měsíce, dostala jsem touhu naučit se ho nosit v šátku. Do cesty mi přišel kontakt na lektorku vázání šátků Ivu Gondekovou, se kterou jsem se následně domluvila na individuálním kurzu. Setkání proběhlo ve velice přátelské atmosféře a já zjistila, že to není vůbec složité. Rok se s rokem sešel a po letech jsem měla tu milou příležitost se s Ivou opět potkat. Popovídaly jsme si o její životní cestě, neustálém vzdělávání a její práci. Moc se mi líbí její otevřený a citlivý přístup respektující náš barevný svět kolem nás. Iva je člověk, který se nenechá odradit okolím a hledá, dokud nenajde. Názory na nošení miminek v šátku se různí. Pojďme si každý udělat ten svůj. A nakonec mne samozřejmě zajímal její názor na využívání naší závěsné kolébky Hojdavak :-)
1/ Ivo, již 8 let pracujete jako lektorka vázání šátku. Za vzděláním jste jezdila i do Německa. Kde všude jste čerpala informace a kam jste až ve Vašem vzdělávání došla?
Nošením dětí v šátku se zabývám přes 8 let – od narození svého prvního dítěte. V té době jsem se od některých fyzioterapeutů dozvídala, že nošení dítěti škodí. Na druhou stranu jsem měla již informace, jak blahodárné nošení pro dítě je – tenkrát z tzv. alternativních zdrojů a také z vlastní zkušenosti se svým miminkem. Kvůli tomuto rozporu začalo moje pátrání, které mě přivedlo až do německé školy nošení Die Trageschule®, která spolupracuje s biology, fyzioterapeuty, ortopédy a dalšími odborníky v péči o matku a dítě, kteří přinášejí potvrzení prospěšnosti nošení miminek a dětí na těle matky i z vědeckého hlediska.
Tato škola byla založena v roce 1998 a od té doby má zkušenosti s vertikálním nošením miminek v šátku od narození, vzdělává lektorky nošení pro rodiče, pořádá mezinárodní konference na téma nošení miminek v šátku a v nosítkách.
V Die Trageschule® jsem získala certifikát pro poradenství rodičů a licenci pro porodní asistentky, zdravotní sestry a další odborný personál, aby mohli předávat nošení rodičům v jejich ordinacích.
Informace čerpám především z německy psané literatury, z výše uvedených konferencí o nošení, konaných ve Vídni a v Drážďanech. Také z osobní komunikace s fyzioterapeuty a lékaři, kteří jsou nošení nakloněni.
Vedle toho sleduji internetové zdroje o nošení z celého světa.
„ ... pátrání, které mě přivedlo až do německé školy nošení Die Trageschule®, která spolupracuje s biology, fyzioterapeuty, ortopédy a dalšími odborníky v péči o matku a dítě, kteří přinášejí potvrzení prospěšnosti nošení miminek ..."
2/ Přednášíte i odborné veřejnosti. Jak probíhají osobní setkání s pediatry nebo fyzioterapeuty? Setkáváte se často s odmítavým postojem nebo Vaše názory respektují?
Dá se říci, že nyní mezi fyzioterapeuty a pediatry v České republice převažuje názor "nosit s mírou". S tím mohu souhlasit, jde o to, zaintegrovat nošení v péči o miminko, zajistit mu dostatek pohybu i mimo šátek, vždy v kontaktu s milující maminkou nebo jinou láskyplně pečující osobou.
Setkávám se ovšem i s odmítavými reakcemi – respektuji je. Skutečně nošení nemusí vyhovovat všem, tělesný kontakt a společný pohyb lze miminku zajistit i jinými způsoby – mazlením, vaničkováním, společným koupáním, handlingem, různými typy her, masážemi apod. - a také houpáním např. v Hojdavaku :-)
Jsem pro citlivou komunikaci a individuální řešení pro každou dvojici matka-dítě.
„ ... v České republice převažuje názor "nosit s mírou". S tím mohu souhlasit, jde o to, zaintegrovat nošení v péči o miminko ..."
3/ Jak hodnotíte využívání závěsné kolébky pro miminka z hlediska správného psychomotorického vývoje dítěte?
Závěsná kolébka podporuje fyziologii miminka, navíc miminko zažívá vyrovnané, ohraničené bezpečí spolu s pohybem, nemusí balancovat, jedná se o simulaci tělesného kontaktu s matkou v pohybu - oboje miminko uklidňuje a dodává blahodárné impulzy pro jeho celkový zdravý vývoj.
„Závěsná kolébka podporuje fyziologii miminka,..."
4/ Doporučila byste maminkám konkrétní zdroje, kde čerpat informace?
Z českých psaných zdrojů doporučuji knihu Handling a nošení od Vandy Schreierové. A všechny zdroje, které lidské dítě popisují jako nošence - tj. specifický druh mláděte.
5/ Ze své bohaté praxe, máte pro maminky tipy a rady, co je nejdůležitější při péči o miminko v jeho prvním roce života?
Domnívám se, že v prvním roce života potřebuje miminko milující maminku. Cítit tělesně i duševně, že je tu pro něj, potřebuje zažít, že je ve své rodině vítáno. Miminko hluboce vnímá, jak řeší maminka každodenní situace, jak přistupuje k životu. Považuji za důležité uvědomění, že miminko je rodičům hostem, ne vlastnictvím. V prvním roce života maminka a nejbližší okolí sytí svým jednáním podvědomí dítěte na celý život, láskyplným tělesným kontaktem vyživují jeho duši.
„...V prvním roce života maminka a nejbližší okolí sytí svým jednáním podvědomí dítěte na celý život, láskyplným tělesným kontaktem vyživují jeho duši..."
.Děkujeme Ivě za její rozhovor a podporu, které si moc vážíme.
Chcete vědět o Ivě Gondekové a její práci víc? Podívejte se na její web: https://www.nosenivsatku.cz/.
Zde je literatura, ze které Iva čerpá a doporučuje k přečtení: https://www.nosenivsatku.cz/Literatura-a1_4.htm
5) Rozhovor s koordinátorkou psychomotorického vývojemiminek Jitkou Rubešovou
Jitko, věnujete se maminkám s novorozenci. Jaké služby nabízíte a z jakého přístupu vycházíte?
Jsem lektor psychomotorického vývoje dětí a vedu poradnu pro miminka do 1 roku. Své znalosti jsem získávala přímo od paní Evy Kiedroňové, známé fyzioterapeutky, autorky unikátní metody péče o dítě a rozvoje kojence v souladu s jeho psychomotorickým vývojem a zakladatelky kojeneckého plavání.
Pokud maminky chtějí být dopředu připravené a chtějí znát různé etapy vývoje svého miminka, mohou přijít ke mně na kurzy, nebo do poradny. V poradně se podíváme na to, kde se děťátko aktuálně nachází a jak dovednosti zvládá. Naučíme se, co jej čeká dál a jak ho může maminka stimulovat formou hry, aby dovednosti zvládalo dobře. Popřípadě si ukážeme řešení různých odchylek, které se dají velmi jednoduše řešit, pokud jsou zachyceny včas. Na kurzech se věnujeme převážně manipulaci s miminkem a prvnímu trimenonu (první tři měsíce života miminka). Povídáme si o vývoji a potřebách novorozence, denním režimu, kojení a preventivním opatření proti bolestem bříška a jak na klidný spánek.
Co Vás k Vaší práci přivedlo?
Pohybu a cvičení se aktivně věnuji celý život a to jednak z pozice instruktora, ale i z pozice sportovce. V rámci svého profesního života jsem absolvovala mnoho certifikovaných kurzů, abych porozuměla správnému fungování lidského těla. Můj profesní život byl přerušen tou nejkrásnější událostí, která se mi mohla stát. Narodila se mi dcera Elen, která mě natolik inspirovala, že jsem svou pozornost a profesi obrátila již jen na děti.
Miminkům se věnujete již několik let. Co je pro jejich správný psychomotorický vývoj důležité?
První rok života dítěte je nejdynamičtější. Od narození jsou zde pokroky až do stoje a chůze. Nejdůležitější je vědět, co všechno by mělo dítě do jednoho roku zvládnout z hlediska jednotlivých dovedností, jejich posloupnosti a techniky provedení. Každé dítě je jiné, a proto bude zvládat dané dovednosti v jiném týdnu/měsíci svého života. Je ale důležité, aby vývojové etapy zvládlo dobře a hlavně aby je nepřeskočilo. Na vývoj miminka máme velký vliv ale i my maminky, a to nošením, zvedáním, otáčením, přebalováním. To vše jsou manipulační techniky, které dítěti nabízíme v průběhu celého dne. Touto manipulací velmi výrazně ovlivňujeme jeho vývoj. Nevědí-li rodiče na co dávat pozor, mohou udělat hodně chyb, které pak negativně zasáhnou do psychomotorického vývoje dítěte, a to i s možnými následky.
Maminkám doporučujete pro spinkání využívat péřové zavinovačky. Proč právě zavinovačky s péřovou výplní?
Po narození novorozenec neumí ležet rovně na zádech. Rozvinout těžiště těla na střed se bude teprve postupně učit. Proto je ideální, aby miminko od narození leželo na péřové zavinovačce. Díky peří se mu vytvoří takzvané hnízdečko, které mu pomůže ležet rovně v ose. Tělíčko miminka se do zavinovačky propadne tak, že zádíčka leží na rovné podložce, hlavička je v prodloužení šíje a ručičky i nožičky se lehce nadzvednou, takže se mohou krásně uvolnit. Pouze v této poloze je těžiště těla v jeho středu a celé tělíčko dítěte se může vyvíjet symetricky. Péřová zavinovačka nemá vliv jen na zdravý vývoj dítěte po fyzické stránce. Poskytne miminku v prvních měsících pocit bezpečí, na jaký bylo zvyklé u maminky v bříšku
Jaký je Váš profesní názor na ukládání miminek do dětských postýlek, hnízdeček nebo závěsných kolébek?
Miminko můžeme ukládat prakticky kamkoliv, pokud mu daná věc poskytne symetrickou polohu. Důležité je také dbát na polohovaní miminka, aby se nesležela hlavička. Pokud miminko bude ležet z velké části jen na zádech, na pevné podložce, bez péřové zavinovačky, dojde k sležení hlavičky (Plagiocefalie), které pak negativně ovlivní celý vývoj tělíčka. Děti si většinou nesou už bříška oblibu stáčet se k jedné straně víc než k druhé. Pokud takové miminko, které má již danou asymetrii bude ležet v postýlce na pevné matraci, bude se automaticky k dominantní straně naklánět. To samé v hnízdečku, protože ač má ohraničení, které je pro něj příjemné po psychické stránce, pořád leží na pevné podložce.
"Velká výhoda závěsné kolébky je, že má miminko pevné objetí kolébky po stranách látkou, která mu nedovolí se naklánět na oblíbenou stranu, takže mimiku poskytne symetrickou polohu v ose. Dítě se tak může vyvíjet symetricky."
Největší plus závěsné kolébky (Hojdavak Baby) vidím v jejím houpavém pohybu nahoru-dolu díky pružině. Důležité je, vytvořit miminku na začátku velmi podobné podmínky, jaké mělo u maminky v bříšku. Když se podíváte na těhotnou ženu v posledních týdnech těhotenství, tak její chůze je houpavá. Může za to rozestoupení kyčelních lopat. Závěsná kolébka poskytuje miminku pomalý, táhlý, houpavý pohyb, který miminku navodí známý pocit a zklidní jej. Dále mu nabízí již zmiňovaný ohraničený prostor, který je také na začátku důležitý a připomíná miminku malý prostor v děloze. Proto věřím, že miminka v závěsných kolébka budou klidnější a krásně odpočívat.
Pro starší děti od 3 let vidím houpadlo (Hojdavak Junior) přínosné v tom, že uvést do klidu 3leté dítě je velmi těžké. Děti v tomto období jsou v neustálém pohybu. Pokud dítě usadíte s knížkou do závěsného houpadla, tak i jemu se vybaví známí houpavý pohyb z dělohy a bude velká pravděpodobnost, že s knížkou v houpadle vydrží déle než na klasické židli. Další velké plus je, že sezení v houpadle není jako sezení na tvrdé a pevné židli a tělíčko dítěte bude muset stále vykazovat svalové napětí, a to převážně v hlubokém stabilizačním systému. Což je přínosné pro správné postavení a zpevnění těla.
Řekli jsme si, co je pro miminko vhodné. Je možné uvést, co naopak pro novorozence vhodné není?
Protože člověk, je jediný savec, kterému trvá rok, než se dostane do vertikální polohy, je pro miminko nejdůležitější horizontální poloha, aby mohlo jít dobře do všech dovedností, které předcházejí právě vertikální poloze. To znamená, že miminko v prvních měsících života čekají postupně dovednosti – první vzpřímení, obraty na bok, obraty na bříško, druhé vzpřímení, sed, poloha na čtyřech a pak následně stoj. Všechny toto dovednosti mu pomůžou zpevnit tělíčko tak, aby udrželo nejtěžší část, kterou je hlava na vrcholu. Pokud miminku nabídneme svislou, neboli vertikální polohu předčasně, jeho záda nejsou připravená udržet tlak hlavičky na páteř. Z pohledu psychického vývoje bereme také miminku možnost, dosáhnout si závěrečné dovednosti a tou je vertikální poloha, samo. Dostat se výš a výš je největší hnacím motorem miminka.
Velice děkujeme Jitce za její čas a ochotu s námi si popovídat.
Pokud chcete Jitku oslovit, neváhejte: http://vyvojdeti.cz/, https://www.perovezavinovacky.cz/
5) Bc. Kateřina Literáková
maminka a členka asociace APPPAH
(The Association for Prenatal and Perinatal Psychology and Health)
Co vše Vám může nabídnout závěsná textilní kolébka?
Pohyb závěsné textilní kolébky nahrazuje miminku podobný pocit, který zažívalo uvnitř dělohy při matčině chůzi. Je tedy naprosto bežné, že miminko, které nemůžete jinak uklidnit, vám v závěsné kolébce jako mávnutím kouzelného proutku usne. Zažívá opět to, co zažívalo, když bylo v bříšku v absolutním bezpečí. Navíc podobně jako šátek není kolébka rovná plocha, ale mírně prohnutý vak, ve kterém zádové svaly novorozence mohou naprosto relaxovat, podobně jako když držíte miminko v klubíčku – v současné době pediatry doporučované poloze. Dalším aspektem je látka všude kolem miminka – v podstatě prostor uvnitř textilní kolébky připomíná uzavřený prostor v bříšku, který je pro miminko tak důvěrně známý. Je obecně známo, že velké otevřené prostory miminka děsí a zneklidňují. Takže shrnuto a podtrženo – ideální pomoc pro uklidnění miminek.
7) PeadDr. Izabela Holá
Jak působí závěsná kolébka na vývoj dítěte?
Potěšilo mne, že moderní matky znovu objevily to, co v historii lidstva fungovalo při pečování o novorozence. V Komenského díle Informatorium školy mateřské Komenský v úvodě konstatuje, že nejlepší péče o lidského potomka je v kolébce. Jak praví výrok J. A. Komenského: „Vše záleží na začátku. Jaké se položí základy, tak se potom vše odvíjí.“ (1991, s.15) J. A. Komenský ve spise radil rodičům, jak rozvíjet vnější i vnitřní síly dítěte od prenatálního období až do šesti let. Komenský zdůrazňoval kolébání, přemísťování v rukách, kočárkování dítěte až do období, dokud se nenaučí přemisťovat samo. Pohyb v kolébce přispívá k zachování fyzického a psychického zdraví nejmenších. Díky takovému pohybu, který je dítěti přirozený, dochází ke zdokonalení psychomotorických dovedností. Každodenní uspokojování potřeb pohybu kolébáním a houpáním vytváří příznivé biologické i psychologické předpoklady na osvojení různých zručností při dalším učení.
Spinkání v Hojdavaku je neuvědomělé aktivní cvičení rovnováhy těla, orientace v čase a prostoru, rytmické cvičení = opakování pravidelných pohybů a dotyků při ukládání a vybírání. Podrobnější informace o vývinu tělového schématu najdete u americké autorky J. S. Agresové a v práci Pokorné (1997, Senzomotorická integrace). Autorky se ve svých dílech zabývají problematikou vnímání a osvojování si tělového schématu a následně pak pohybových dovedností ve všech fázích až po fázi automatizace – tedy schopnosti přizpůsobit se běžným životním podmínkám. Lze konstatovat, že během spánku v Hojdavaku, dítě v průběhu pohybu s ním shora-dolů, intenzivně vnímá a rozlišuje tyto pohyby, vnitřně je prociťuje a tím si nevědomě utváří představu o pohybových reakcích – tj. změnách pohybu. V procesu psychomotorického učení jich dítě dále využívá. Tyto kinestetické pohyby, zkvalitňují percepci tělového „JA“ při kontaktu s předměty a okolím a při jejich realizaci v prostoru.
Možná, že mnozí rodiče řeknou, že to všechno přijde i bez spinkání v Hojdavaku. Na všechny tyto názory odpovím, že vývoj dítěte probíhá podle podmínek, které mu vytvoříme. My dospělí bychom měli vytvářet tyto podmínky co nejlepší, aby dlouhodobě podněcovaly dítě k určitým aktivitám. Všichni bychom si přáli, aby každé dítě mělo co nejlepší podmínky, aby v nich vyrůstalo, rozvíjelo se. Pokud se chceme podílet na uspokojivém vývoji potřeb dítěte, musíme aktivně do nich zasahovat a orientovat se v nich. Proto doporučuji Hojdavak.
Přeji mnoho pěkných a klidných chvil pro Vaše dítě.